Swing Band Tábor

"Klucí, je to dobrý, ale hlavně - víte..., hlavně musíte hrát hodně dechovky! Tohle co tam zpívala ta madam nahoře, to se prostě na ples vůbec nehodí..."

Pravil postarší pán v zeleném obleku, spolu s vyprávěním, kde všude v životě hrál, povětšinou zábavy nebo pohřby v kapele o třech až pěti členech. Tuším že hrál nejdřív na tubu a pak, když se to nechytlo, tak na buben... Namítl jsem, že ta slečna je dcera hlavního myslivce a pořadatele plesu, a že to bylo jejich přání, zda by si s námi nemohla zazpívat. Pán zaklel a potichu zmizel...

A taky jsem si nestihl koupit tombolu. Tombola byla překrásná a taky celá zelená, stejně jako většina sedících v sále. Tančící část publika byla většinou oblečena civilně a dokázala, že kdo umí tančit, dokáže se po parketu celkem bez problémů pohybovat celý večer.

Kapela předvedla snad nejlepší ples za sezónu, já měl radost obzvláště z bigbeatu, který jsme zahráli, jak už dlouho ne. A to nám chyběl hlavní bigbítofil Jiří Voběrek. Taky je pravda, že nám sebevědomí dost pozvedla skupina trubačů, hrajících na začátku a v mezičase honební signály a fanfáry.

No a jak to dopadlo? Tomáš Vichta vyhrál divoký prase. Okrouhlík ho od něj chtěl koupit, celou dobu sondoval kolik takový prase může stát peněz a obcházel všechny v kapele s tím: 'No řekni, tolik peněz stát nemůže, to je jak za kozu. - Ne za kozu ne, za prase - Navíc, když je vyhraný, tak to se stejně nemůže brát regulérně, třeba jako támhle někde v krámě...' Pak se chvilinku dohadovali a smlouvali až do té doby než to prase viděli. Vichta byl zasmušilej, že si už neplácli a Okrouhlík se mu poškleboval, že o ničem takovým nebyla řeč a za takovouhle přerostlou nutrii by se mu v Choustníku stejně vysmáli...